Warning- Bl = boy x boy
Předem upozorňuji... zde se objevují povídky s gayskou tématikou...
Don't like, go away!!!
Další varování- smexy scénky!
Áno...opravdu tu budou ♥♥♥♥
Takže ummm... možná 18+ (i když...ani mě není 18 *---*)


Další, co bych zde měla zmínit je, že většina povídek bude
nehorázně sladká a zaláskovaná. ♥♥♥
No co? Hold nemám ráda špatné konce *___*
A zbožňuju žárlivé ochránce a jejich roztomile naivní nevinné miláčky :3 *-*
Jakékoliv dotazy, poznámy atd. mi klidně napište *-*

Takže všem děkuji za návštěvu mého blogu.
Za komentáře vždy extra šťastná :3 *___*
Miluju vás, zlatíčka ♥♥♥
Jo a na chyby serte... -__-

Díl 5♥

28. června 2015 v 22:23 | Emma |  Mám tě, bráško...
I když jsem měla dobrý důvod, nehodlám se zde ospradlňovat... Ano! Jsem zrůda!!! Nechala jsem vás tak dlouho čekat *-* Omlouvám se, zlatíčka... Tady tedy další díl mé lásky Mám tě, bráško ♥♥♥ malinko spoileru - v příštích dvouch dílech se budou dít zajímavé věci...vlastně od teď už to bude jenom mlaskózní *-* ♥♥♥
Bohužel tento týden odjíždím na tábor a poté na dovolenou, takže si chvilinku počkáte :* :3 :D
Tak tedy *__* krásné počteníčko, miláčci ♥♥♥
...
....

...
Podíval se na mě pohledem, do kterého jsem ihned zamiloval… počkat… Zamiloval?!
"Jen si počkej na zítřek," prohrábl si vlasy.
"Huh?"
Otočil se, otevřel dveře a těsně před zavřením jen prohodil.
"Budu tě mít jen a jen pro sebe, bráško…"
Pomalu jsem rozlepil slepená víčka.
Několikrát jsem zamrkal, abych si zvykl na nepříjemné denní světlo. Promnul jsem si kořen nosu a znovu se zahrabal do deky v beznadějné snaze usnout.
Měkká voňavá přikrývka mě přijmula jako součást svého těla. Slastně jsem zamručel.
Nechutné lechtání po celém těle.
Lepkavost v jistých partiích mě donutila se posadit a porozhlédnout kolem sebe.
Šedé stěny, sport a zatraceně vábivá vůně.
Počkat... Sport? Odkdy jsem měl v pokoji klidně i jen vzdáleně příbuzného k sportu... NIKDY!
Znovu jsem nasál svůdnou vůni.
Vzpomínka na předešlou noc mnou projela jako slabý elektrický zásah. Krev se mi nahrnula do obličeje a já cítil, jak jsem celý hořel.
Ihned jsem se z postele vymrštil, na což mé drogou zpomalené tělo nereagovalo nijak zvlášť pozitivně. Znovu jsem s sebou šlehl na postel a znovu vzpomínky vyhrkly na povrch.
Musel jsem vypadat jak jedno velké rudé rajče...
Tentokrát pomaleji jsem se postavil a omáměně zamířil do svého pokoje.
Vše v normálu. Nic zvláštního. Tedy až na mé poskládané oblečení, které jsem měl mít na sobě. Pohledem jsem zamířil dolů. A rajče znovu vtrhlo na scénu...
"Kyaaaaa!"
...
V sprchovacím koutě jsem se drhl jako o život. Proč? Huh?
Jednoduše protože mě k tomu ta lepkavost, nechutné lechtání a to zatracené teplo na místech, kde se mě dotýkal, donutili... Prostě to všechno muselo dolů... A to hned!
Použil jsem matčin melounový sprchovací gel, ale jelikož jsem se potom cítil jako nějaká ženská, hmátl jsem po tom Hideově... Na to mé tělo znovu reagovalo přezrálým rajčetem.
Ihned jsem plastovou láhev vrátil na své místo a faktem, že voním jako žena, jsem se nadále nezabýval.
Natáhl jsem se pro ručník, kterým jsem se následně osušil. Namazal jsem se zklidňujícím krémem, též matčiným. Zrovna jsem přejížděl přes malý ďůlek pupíku, když jsem spatřil to…
Malinkatý fialový flíček.
V momentu jsem se objevil před dvou metrovým zrcadlem, které bylo určené k dlouhému hodnocení většiny obyvatel našeho domu.
Na každých pěti centimetrech byl alespoň jeden kousanec nebo cucflek. A bacha…jen tak nekončili. Svou cestu prodloužily přes krk, kde se jich nahromadilo nejvíce, až k vystouplým pánevním kostem.
Takže velká část mé horní poloviny těla vypadala jako po spalničkách nebo po řádění opravdu, ale opravdu rozzuřených brouků.
"Kyaaaaa!"
Zkontroloval jsem čas na hodinách patřící mikrovlnce. Něco málo po půl čtvrté. Netušil jsem, v kolik hodin jsem se probudil, ale počítal jsem, že tak kolem oběda.
V práci jsem měl být na 21:00 přesně. Ještě před touto celonoční zábavou jsem se chtěl zastavit v knihkupectví, v obchodě s pepřákama a v nějaké dost dobré cukrárně, kde jsem hodlal ukořistnit hodnou omluvu pro Tatsua.
Po dlouhém přemýšlení jsem usoudil, že jsem své reakce na jeho neschopnost malinko přehnal. Navíc jsem si nehodlal udělat nové nepřátele… ne ve chvíli, kdy se objevil nový hmaták a drogový idiot na nebezpečné úrovni.
Ne, ne!
Pustil jsem se do svého podivného plánování. Za předpokladu stihnutí všech těchto zastávek, jsem musel vyjít nejpozději v 18:00. To mi docela vyhovovalo, neboť se Hide každý den v tuto dobu vracel… ale protože v noci nadhodil něco na způsob "zítra budeš celý jen a jen můj", tak jsem předpokládal, že se doma objeví mnohem, mnohem dříve…
"To abych se začal chystat…" prohlásil jsem navlečený v huňatém županu.
Nasměroval jsem si to do pokoje, kde jsem přehrabal snad všechno své oblečení ve snaze najít alespoň jeden rolák… marně!
Ale věděl jsem, že alespoň jeden mám. Takový šeďoučký a heboučký. Strašlivě mi slušel….teda až do té doby než jsem ho ztratil, jak jsem právě zjistil.
Nakonec jsem hmátl po polodlouhém pruhovaném tričku a načernalém šátku, který mi, díky bohu, zakryl skoro celý krk.
Také jsem na sebe navlékl své oblíbené džíny s malinko netradičním páskem, jenž vše společně s náramky kolem zápěstí naprosto dokonale podtrhl.
Vlasy jsem si provizorně zapletl do roztomile krátkého copánku a pinetkami připevnil k hlavě.
Spokojen se svým vzhledem jsem se přesunul do kuchyně. Tam jsem hodlal vyžrat celou ledničku, jaký jsem měl hlad.
Bohužel celá lednička znamenala kousek šunky, na kterou jsem opravdu neměl chuť a bílý jogurt…ten nepřežil. Kopl jsem ho do sebe snad jen na dvakrát.
Avšak jen toto mému den hladovému bříšku nestačilo a tak jsem začal prohledávat i po skříňkách. Výsledek? Banán! Ha! A na ten jsem měl zrovna chuť jako prase…
V momentu, kdy jsem si jej celý strčil do pusy a vypadal jako morče, co si skladuje zásoby, se otevřely dveře a já se málem pokadil.
V záchvatu strachu, že se jedná o Hidea, jsem vlezl do jedné z malinkých skříněk a nehodlal z ní vylézt, dokud vetřelec neopustí kuchyni.
Z předsíně se ozvaly potichu klapající podpatky mé matky, což mě donutilo znovu rychle vylézt. Pozdě! Zrovna když už jsem byl skoro venku, se za mnou ozval hlas mé máti s výsměšným podtónem.
"O co se jako snažíš, zlatíčko?"
"Jen tak… si hraju?"
"To se mě ptáš?"
"Ne?"
Unaveně si vzdychla.
"Proč jen se mi Hide zdá o tolik vyspělejší, i když je mladší…"
"No nevím," nabručeně jsem odpověděl. "Možná protože je celkově úžasnej."
Rychlým pohledem jsem zkontroloval čas. Sice jsem si myslel, že mi tohle vše pro tentokrát netrvalo moc dlouho, ale opak byl pravdou. Na těch zatracených hodinách stálo 17:15 a já nevěděl, jak se to stalo…
Vymrštil jsem a rychle pádil k věšáku s bundou. Do jedné jsem se navlékl, poté ihned začal obouvat boty.
"Jo a mimochodem," ozvala se máti z kuchyně. "Na tady máš něco málo a zajdi nakoupit…Ať máte, co jíst, když tady nebudeme."
"Okay," zařval jsem na oplátku a chystal se zmáčknout kliku od dveří.
"Počkat! Nebudete? Jak jako?" vyděsil jsem toho, co mělo následovat.
"Hide ti nic neřekl? Asi tě chtěl překvapit…"
…Ten zmetek!!!
"Překvapit? A čím prosím tě?"
Blaženě vydechla a celá rozzářená na mě pohlédla.
"Dostala jsem nabídku na zamilované focení v Itálii pro mě spolu s tvým otcem, teda nevlastním otcem, na skoro celý měsíc!! Už se nemůžu dočkat, až se budeme…-"
Dál už jsem jí neposlouchal.
Myslel jsem jen na jedno…
Na co?
Měsíc sám s Hideem doma… Zemřu!!!
Shrábl jsem malou obálku s penězi, nazul si boty a otočil se na maminu.
"Tak si to tam užijte," nasadil jsem přetvářku alá "velmi vám to přeji". "Nezapomeňte mi přivést balíček nějaké výborné italské kávy."
Objal jsem jí, políbil na tvář a dál se v doupěti nehodlal zdržovat. Ještě bych potkal onu příšeru!!!
Raději jsem zvolil bezpečnější cestu, tudíž delší okruh, kde jsem neměl ani půlprocentní šanci potkat Hidea. Ano, možná jsem byl malinko paranoidní, ale… ale… ale… mohl za to on!!!
Nejprve jsem se stavil v knihkupectví.
Rozběhl jsem se rovnou k regálu s novinkami a hledal. Hledal ho! Svého oblíbence. A co? Zase nic! Sklesle jsem se vracel k východu, když mou pozornost zaujalo něco… za co se doteď velmi stydím.
Nemohl jsem odolat. Má zvědavost byla až moc veliká… Nebo opravdu to byla zvědavost?
Jemné listy oblíbeného časopisu pro hormony pobouřené dívky se dotkly konečků mých prstů. Stál tam. Na přední straně.
Zářil dokonalostí a svůdností jako vždy. On Hide!
Dříve než jsem si vůbec uvědomil, co dělám, jsem už s účtenkou v ruce odcházel z obchodu k další zastávce.
Pepřáky!
Opravdu jsem se pro něj chtěl stavit, ale jaksi mi nezbyl čas… Jo, možná bych to stihl, ale to bych musel vědět, kde se vůbec prodávají. Hold jsem se pro něj musel stavit někdy jindy.
Pomalu jsem se loudal směrem k práci nebo spíš k cukrárně, jež se nacházela stejnou cestou.
Hah! Konečně stála přede mnou. Ta úžasná malá budova jménem cukrárna.
Celý nadšený jsem nasadil poněkud rychlejší tempo, neboť jsem dostal neuvěřitelnou chuť na zdejší jahodový koláček.
Přešel jsem přechod pro chodce, poté se toužebně zastavil před výlohou a přímo zíral na všechno to božské umění v podobě zákusků.
Nebezpečná aura? Jak jinak popsat to, co jsem za sebou ucítil v momentu, kdy jsem se zaměřil na jisté "Hříšné pokušení".
Přešlápl jsem z nohy na nohu a nasucho polkl.
Svůdná vůně ě obmotala jako cukrová vata a stín dotyčného pohltil celičkou mou maličkost.
Teplý dech, jenž se rozprostřel po celém mém krku, se pomalu přemístil k mému miniaturnímu oušku.

"Mám tě bráško…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yomina Yomina | 28. června 2015 v 22:50 | Reagovat

JESTLI SEM OKAMŽITĚ NEPŘIDÁŠ DRUHÝ DÍL TAK TĚ ASDFGHJKL SEŽERU I S BOTAMA!!

2 Emma Stoll Emma Stoll | 28. června 2015 v 23:02 | Reagovat

[1]: Love you, girl *-* ♥♥

3 Satsu Satsu | Web | 16. července 2015 v 22:42 | Reagovat

Tato poviedka je sučast mojho života.....  qwq   give me another story!!!!!!!!!!!! qwq   chcem pokračovanie už, hned, teraz T-T  CANT WAIT !!! <33 8-O

4 Miss Baka Miss Baka | Web | 16. července 2015 v 23:30 | Reagovat

Pokračovat! Pokračovat! Hned, ještě před Italií a táborem, prostě než odjedeš pryč a očividně ssebou nebudeš mít počítač..... Bože, za takové nedokončené konce by člověk vraždil! Sadisto! :-D

5 Satsu Satsu | Web | 9. září 2015 v 17:20 | Reagovat

NO TAAAAAAAAAAAK kde je další diel qwq   I HATE U

6 Ao Majo Ao Majo | Web | 16. září 2015 v 22:08 | Reagovat

Zdravím a ospravedlňujem sa, že to píšem sem (nevidela som, že by tu bolo niečo na reklamy). Zakladám novú Yaoi tRPG a zháňam členov. Ak máte záujem, pozrite sa na moje stránky.

7 Emma Stoll Emma Stoll | 14. října 2015 v 10:35 | Reagovat

[5]: Taky tě miluju ♥-♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
♥♥♥♥♥What i love...♥♥♥♥♥